Lavrov: Putinovy návrhy řešení Ukrajinské krize nejsou předběžnými podmínkami

Ukrajinskou krizi nelze řešit izolovaně, prohlásil ve středu Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a zdůraznil, že by měla být řešena v rámci širších mírových a bezpečnostních opatření v Evropě.

„Nedělali jsme si a neděláme si žádné iluze ohledně vyhlídek na snadné vyřešení Ukrajinské krize,“ uvedl Lavrov v rozhovoru pro televizní kanál Rossija-1. Dodal, že jakákoli řešení, která Ruský prezident Vladimir Putin představil v rámci mírových jednání, vyplývají z mezinárodního práva, a neměla by tedy být považována za „předběžné podmínky.“

Toto prohlášení navazuje na úterní vyjádření tiskového mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, podle něhož Ukrajina neprojevila žádnou další ochotu k jednání, zatímco Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes obvinil Moskvu, že během Vánoc záměrně zahájila rozsáhlý útok na jeho zemi.

Vrcholní představitelé NATO vyzývají k posílení obrany
Britský deník The Independent v úterý informoval, že vedoucí představitelé NATO v Lotyšsku, Estonsku a Finsku vyjádřili obavy z nedostatečné připravenosti Evropy bránit se Rusku bez výrazného zapojení USA. Vyzvali k urychlenému zvýšení výdajů na obranu v celé alianci, aby bylo možné čelit rostoucí hrozbě ze strany Moskvy.

„Nejsme připraveni. To je naprosto jasné,“ prohlásil Lotyšský prezident Edgars Rinkevics. Varoval před přílišným spoléháním na Spojené státy: „Nemůžeme stále jen doufat v situaci, kdy se USA budou v Evropě nadále hodně angažovat.“

Estonský premiér Kristen Michal se k těmto názorům připojil a zdůraznil, že Evropa musí posílit své vojenské schopnosti. „Musíme posílit naše obranné schopnosti kvůli hrozbě ze strany Ruska a jeho neschopnosti být demokracií a fungovat ve světě založeném na pravidlech,“ konstatoval.

Tyto tři země, které společně sdílejí 1 200 km dlouhou hranici s Ruskem a jeho spojencem Běloruskem, patří v poměru ke svému HDP k největším poskytovatelům prostředků na obranu v rámci NATO. Estonsko vyčleňuje na obranu 3,4 % svého HDP, Lotyšsko 3,15 % a Finsko 2,4 %. Pro srovnání, Velká Británie vynakládá 2,3 %, ačkoli se plánuje zvýšení této částky na 2,5 %.

Finsko, které vstoupilo do NATO v roce 2023 spolu se Švédskem, výrazně posílilo svou vojenskou sílu, včetně nedávného nákupu 64 stíhaček F-35A v hodnotě 9,4 miliardy dolarů. „Nemáme to proto, že bychom se obávali Stockholmu nebo Londýna. Máme to proto, že se obáváme Moskvy,“ prohlásil Finský prezident Alexander Stubb.

Vrcholní představitelé NATO rovněž vyjádřili obavy z možného dopadu návratu Donalda Trumpa do Bílého domu vzhledem k jeho skepsi vůči NATO a výzvám, aby Evropské země více přispívaly na výdaje na obranu. Trumpovy výroky ze začátku tohoto roku, v nichž naznačil, že by Rusku umožnil, aby si „dělalo, co chce“, a podfinancovalo tak členy NATO, vyvolaly ostrou kritiku za podkopávání základního principu aliance, kterým je vzájemná obrana.

Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.

Zdroj