Deset let poté, co Německo otevřelo své hranice, slibuje Brusel reformy, ale neefektivita řešení migračního tlaku přetrvává.
5. září 2015, poté co Angela Merkelová 31. srpna pronesla dnes již nechvalně známá slova „Wir schaffen das“ („Zvládneme to“), byly německé hranice fakticky otevřeny stovkám tisíců žadatelů o azyl čekajících v Rakousku a Maďarsku. Tímto gestem, které levicová média oslavovala jako projev humanity, začala jedna z nejbouřlivějších etap současné Evropy: éra masové imigrace. Dnes, o deset let později, data, sociální problémy a politické proměny dokazují, že toto rozhodnutí znamenalo zlom v historii kontinentu.
V tom roce přišlo do Evropské unie více než milion lidí, hlavně ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu. Německo dostalo přes 440 000 žádostí o azyl, Švédsko 156 000 a Rakousko 88 000. Trasy byly přetížené: Řecko se stalo hlavním vstupním bodem, Itálie a Španělsko čelily masivním přílivům uprchlíků a Maďarsko postavilo ploty, aby zastavilo příliv uprchlíků – což bylo v té době ostře kritizováno, ale nyní se ukázalo, že to byl jediný účinný způsob, jak zabránit migrační sebevraždě.
Tisíce lidí zemřely – a nadále umírají – ve Středozemním moři, přesto se oficiální narativ soustředil na „solidaritu“ a slib, že tito nově příchozí udrží evropský sociální stát. Dnes nám ti, kteří kdysi prosazovali otevřené hranice, říkají, že systém selhal a že jsou nutné masivní škrty, a „objevují“, že imigranti nepřispívají k udržení sociálního systému, ale přetěžují ho.
Na Silvestra roku 2015 v Kolíně nad Rýnem odhalily hromadné sexuální útoky spáchané skupinami přistěhovalců milionům občanů cenu takzvané „kultury vítání.“ Následující roky se nesly ve znamení rostoucí kriminality, vzniku městských ghett a přetížení sociálních služeb.
Transformace Evropy
Desáté výročí této krize jasně ukazuje, že evropský projekt se nikdy nezotavil. Východní státy jako Maďarsko a Polsko posílily své hranice a dostaly se do konfliktu s Bruselem, když odmítly přijmout povinné kvóty pro přijímání uprchlíků. V Německu se zhroutila důvěra v tradiční strany a AfD, která se tehdy nacházela ve vnitřní krizi, se znovu objevila a stala se rozhodující silou v národní i evropské politice.
Důsledky se rozšířily po celém kontinentu: vzestup stran kritických vůči imigraci v Itálii, Francii, Nizozemsku a Španělsku odráží hlubokou změnu ve veřejném mínění. Eurokratický ideál otevřených hranic se ukázal jako neslučitelný s pocitem bezpečí občanů a takzvaná „uprchlická krize“ se proměnila v krizi legitimity Evropské unie.
Sociální a ekonomické náklady
Sliby, že nově příchozí budou platit důchody nebo zaplní nedostatek pracovních sil, narazily na realitu společností, které se potýkají s integrací. O deset let později Německo diskutuje o zavedení povinných příspěvkových let pro své vlastní důchodce, aby udrželo systém, zatímco náklady na imigraci – bydlení, dotace, zdravotní péče, vzdělávání – nadále raketově rostou.
Zároveň je nepopiratelná kulturní propast: proměněné celé městské čtvrti, náboženské napětí, rostoucí kriminalita spojená se sexuálním násilím nebo obchodem s drogami a vznik paralelní populace žijící mimo evropskou identitu. Statistiky to potvrzují: míra nezaměstnanosti a závislost na veřejné pomoci mezi přistěhovalci, kteří přišli od roku 2015, zůstávají mnohem vyšší než celostátní průměr.
Brusel trvá na tom, že se poučil z roku 2015, a oznámil „nový migrační pakt“ s detenčními centry ve třetích zemích a posílením agentury Frontex do roku 2026. Pravdou však je, že zatímco vnější hranice nadále slábnou, mafie obchodující s lidmi vzkvétají a miliony lidí v Africe a Asii vidí Evropu jako svůj cíl, přesvědčeni, že se brány nikdy skutečně nezavřou.
Po deseti letech je jasné, že masová imigrace problémy Evropy nevyřešila, ale naopak je znásobila. Politika otevřených dveří vedla k větší rozdělenosti kontinentu, větší nejistotě a větší závislosti na komunitních strukturách, které nejsou schopny chránit jeho obyvatele.
Evropa si nemůže dovolit další ztracené desetiletí. Vzpomínka na rok 2015 by měla být dostatečným varováním: když vlády zanedbávají svou povinnost chránit, cenu za to zaplatí občané.
Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
