Berlínský den zastrašování

To poslední, co Berlín potřebuje, je den proti islamofobii – co naopak potřebuje, jsou lepší politici.

Minulou neděli, 15. března, se v Berlíně konal první „Den akce a vzpomínky proti islamofobii“ – akce, o které městský senát prohlásil, že má posílit „rozmanitost a sociální soudržnost.“ Možná by se to dalo lépe popsat jako „den zastrašování“ namířený proti mnoha Berlíňanům, kteří nesouhlasí s multikulturním étosem prosazovaným částí městské elity – a jehož cílem je diskreditovat kritiky masové migrace z muslimských zemí jako rasisty.

Hlavní iniciátorkou tohoto dne byla Cansel Kiziltepe (SPD), berlínská senátorka pro integraci a rozmanitost. Starosta Kai Wegener (CDU) se držel výrazně v pozadí, pravděpodobně si uvědomoval, jak nepopulární bude tato akce u části jeho konzervativnějších voličů. Kiziltepe však využila každé příležitosti k ofenzivě. V rozhovorech tvrdila, že „60 % Berlíňanů chová protiislámské předsudky“, že „protiislámský rasismus je pro mnoho lidí hořkou realitou“ a že „je nejvyšší čas, aby senát projevil své uznání 400 000 muslimům ve městě.“

Tyto paušální tvrzení o běžných Berlíňanech – vykreslující město jako semeniště protimuslimského „rasismu“ – vycházely z jediného zdroje: z projektu „Berlin Monitor“, výzkumného projektu zabývajícího se politickými postoji, sociální soudržností a zkušenostmi s diskriminací, financovaného samotným berlínským senátem. Projekt Monitor zjistil, že 58 % Berlíňanů souhlasilo s tvrzením, že „islám je ve všech svých podobách misogynní“; 61 % odmítlo tvrzení, že „muslimové prosazují otevřenou společnost“; 42 % se domnívalo, že počet muslimů v Německu je příliš vysoký; a 36 % potvrdilo, že „muslimové plánují postupně islamizovat Západ.“

Takovéto otázky v průzkumu – nabízející respondentům jednoduchou volbu ano-ne – se zdají být navrženy spíše k ospravedlnění aktivit, jako je den akce, než k pochopení občanů města.

Je samozřejmé, že je hrubým zjednodušením tvrdit například, že všichni muslimové mají v úmyslu islamizovat Západ. Stejně tak je však mylné označovat obavy z šíření islamismu za zcela neopodstatněné. Není ani překvapivé, že tolik lidí má obavy z muslimské migrace. Berlín, stejně jako mnoho měst v Západní Evropě, má více než dost problémů spojených s radikálním islámem, včetně útoků na ženy, nárůstu virulentního antisemitismu a terorismu.

I v den oslav berlínské bezpečnostní složky varovaly, že jsou na hranici svých možností, protože hrozba teroristických útoků – částečně jako reakce na válku v Íránu – dosáhla bezprecedentní úrovně.

Berlín je také městem, které se musí stydět za pouliční oslavy, k nimž došlo po pogromu Hamásu 7. října 2023, který se odehrál především v převážně muslimských čtvrtích v Neuköllnu. Od té doby žije berlínská židovská komunita v téměř neustálém strachu z útoku. V roce 2024 se šéfka městské policie dostala na titulní stránky novin, když prohlásila, že kdokoli, kdo se otevřeně hlásí k homosexualitě, lesbické orientaci nebo je viditelně židovského původu, riskuje v některých částech Berlína svou bezpečnost. Upozornila, že se snaží nikoho nehanobit, ale poukázala na „určité čtvrti, obývané převážně lidmi arabského původu, kteří také sympatizují s teroristickými skupinami.“

V německém hlavním městě došlo k teroristickým útokům, které tyto obavy potvrzují – některé smrtelné, jiné naštěstí zmařené. V roce 2024 policie zmařila spiknutí proti izraelské ambasádě. V roce 2020 vrazil 30-letý Iráčan na berlínské dálnici A100 autem do motocyklistů, přičemž tři z nich vážně zranil, a křičel „Allahu Akbar.“ V roce 2016 bylo při útoku na berlínský vánoční trh, který spáchal 24-letý Anis Amri, neúspěšný žadatel o azyl z Tuniska hlásící se k ISIS, zabito 13 lidí a 50 jich bylo zraněno.

Pak jsou tu vraždy ze cti – muslimské ženy zavražděné, často za bílého dne na veřejných ulicích, svými bratry, manžely nebo jinými mužskými příbuznými kvůli jejich „liberálnímu životnímu stylu.“ Nejznámějšími případy jsou případy Hatun Sürücü, mladé matky zastřelené svým bratrem na autobusové zastávce v berlínské čtvrti Tempelhof v roce 2005; Maryam H., 34-letá Afghánka, kterou v červenci 2021 v berlínské čtvrti Hellersdorf zabili její dva bratři; a Zohra G., 31 let, kterou v roce 2022 v berlínské čtvrti Pankow ubodal její manžel.

Situace v berlínských školách rovněž vyvolala oprávněné znepokojení. Několik učitelů a ředitelů bylo nuceno zveřejnit otevřené dopisy, v nichž vyzývají úřady k jednání. V roce 2025 se do titulků dostala základní škola Carl-Bolle-Grundschule v Moabitu poté, co žáci řekli homosexuálnímu učiteli, že „půjde do pekla“ a měl by odejít, protože „tady vládne islám.“ Přestože ostatní učitelé potvrdili rozšířené zastrašování ze strany převážně muslimských žáků, školské úřady jim poskytly jen minimální nebo žádnou podporu.

Den proti islamofobii je počinem orgánu, který již dlouho selhává vůči svým občanům – orgánu, který ze zbabělosti či neschopnosti zavírá oči před problémy a nebezpečími spojenými s určitým typem migrace – s důsledky, které sahají daleko za hranice školních lavic.

Jen několik dní před státem nařízeným dnem proti islamofobii se objevila zpráva o znásilnění šestnáctileté dívky skupinou mladých muslimů ve státem financovaném mládežnickém klubu, rovněž v Neuköllnu. Skandálem nebylo jen samotné znásilnění, ale také údajné pokusy o jeho utajení, aby se zabránilo stigmatizaci muslimských pachatelů. Když se tato zpráva dostala na veřejnost, státní tajemník pro mládež Falko Liecke (CDU) prohlásil: „Je nepřijatelné, že muslimští pachatelé jsou zde zjevně chráněni, aby nedošlo k jejich stigmatizaci, zatímco oběť je ponechána svému osudu.“ Má pravdu – ale je to právě chování samotného senátu, které toto klima podpořilo.

Den akce situaci ještě zhorší. Spíše podpoří bezostyšné předvádění některých z nejhorších aspektů islamistické ideologie.

Není nijak překvapivé, že tento den okamžitě využili demonstranti podporující mulláhy, kteří nesli obrazy Chameneího, spolu se zahalenými ženami držícími transparenty s antisemitskými slogany, jako například „Raději mulláhy než Epsteina.“ Jen málokdo, pokud vůbec někdo, v berlínském senátu by tyto demonstranty hájil – zároveň se však proti nim ozve jen velmi málo lidí.

Nakonec to nejsou muslimové, koho se berlínští stoupenci multikulturalismu snaží chránit – jsou to jejich vlastní ideologie a pozice, zejména proto, že stále více lidí si uvědomuje, jak destruktivní multikulturalismus ve skutečnosti je: ideologie, která oslavuje rozmanitost jako ctnost samu o sobě, zatímco odmítá a dokonce diskredituje kohokoli, kdo požaduje integraci nebo asimilaci.

Mezi nejostřejšími kritiky toho dne byli sami muslimové. Mezi řečníky na protestu organizovaném feministickou skupinou Frauenheldinnen byla Seyran Ateş, právnička, feministka a muslimka, jejíž dlouhodobá kritika politického islámu z ní učinila terč výhrůžek smrtí a fatw, což vyžaduje neustálou policejní ochranu. Stejně jako její kolegové řečníci odsoudila potlačování svobody slova a argumentovala, že samotný pojem „antimuslimský rasismus“ je urážkou její inteligence – islám je koneckonců náboženství, nikoli rasa.

Berlínský senát tvrdí, že se řídil doporučením OSN: OSN vyhlásila 15. březen za „Mezinárodní den boje proti islamofobii.“ Není nijak překvapivé, že OSN – která se již dlouho vyznačuje antisionistickým a protizápadním zaujetím – by takovou věc podporovala.

Pro Berlín má tento den negativní podtext. Podněcuje nepřátelství vůči některým z nejzákladnějších hodnot Západu: oddělení církve od státu a právu kritizovat – či dokonce zesměšňovat – jakékoli náboženství. Představa, že islám si zaslouží zvláštní ochranu, odráží protizápadní pohled zakořeněný v defenzivní sebenenávisti. V určitých částech muslimské menšiny to navíc přispívá k šíření atmosféry stížností, a to v době, kdy si učitelé i ostatní občané již tak musí vážit každé slovo ze strachu, že by někoho urazili.

To poslední, co Berlín potřebuje, je den proti islamofobii – to, co potřebuje, jsou lepší politici!

Podpořte Nás A Přispějte Malým Darem Na Chod Aktax.Cz

Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.

Zdroj