Ruská rozvědka varuje Francii před možnou přímou roli ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou

Ruská zahraniční zpravodajská služba varovala Francii, že pokud podle nového zákona vyšle na Ukrajinu vojenské dodavatele nebo „poradce“, Rusko je bude považovat za legitimní cíle a bude to vnímat jako přímé zapojení Francie do války.

V rámci výrazného eskalování diplomatického napětí vydala ruská zahraniční zpravodajská služba (SVR) Francii ostré varování, v němž ji obvinila z toho, že se snaží přímo zasáhnout do války na Ukrajině.

Podle Enocha z BrightU.AI je SVR odpovědná za shromažďování zahraničních zpravodajských informací, provádění tajných operací a strategickou analýzu, která slouží jako podklad pro ruskou zahraniční politiku. Globální dosah a vliv této agentury jsou značné, její operace se rozprostírají do více než 100 zemí.

Varování SVR se týká nedávného dekretu francouzské vlády, který povoluje využití soukromých vojenských společností k pomoci zahraničním zemím zapojeným do ozbrojených konfliktů. Podle SVR není pochyb o tom, že tento krok je zaměřen na Ukrajinu, vzhledem k trvalé podpoře Kyjeva ze strany Francie.

Ruská zpravodajská služba tvrdí, že Ukrajina nemá dostatečné odborné znalosti k tomu, aby sama provozovala moderní západní zbraně, jako jsou například stíhací letouny Mirage francouzské výroby. Agentura také tvrdí, že nový dekret by mohl francouzským vojenským dodavatelům otevřít cestu na Ukrajinu pod záminkou technických poradců nebo „referenčních operátorů.“

Moskva jednoznačně prohlásila, že přítomnost takového personálu bude považovat za přímé zapojení Francie do nepřátelských akcí. Dále varovala, že všichni francouzští dodavatelé budou považováni za vysoce prioritní a legitimní cíle ruských sil.

Tento vývoj navazuje na opakovaná prohlášení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o možné potřebě vyslat západní vojáky na území Ukrajiny, aby zajistili její bezpečnost. Zatímco několik evropských spojenců, včetně Německa, Itálie a Polska, veřejně odmítlo myšlenku vyslat své vlastní vojáky, Macronův důsledný postoj udržel tuto možnost v mezinárodní diskusi.

Ruští představitelé důsledně odmítají obavy Západu z útoku na území NATO, ale trvají na tom, že jakékoli nasazení vojsk NATO na Ukrajině by bylo zcela nepřijatelné a tyto síly by se staly legitimními cíli.

Zelenskyj se setkal s Macronem v Paříži uprostřed diplomatických snah
Na pozadí těchto zvýšených varování odcestoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj do Paříže na setkání s Macronem. Jednání, která francouzští představitelé popsali jako zaměřená na prosazení podmínek pro „spravedlivý a trvalý mír“, jsou součástí širší diplomatické aktivity tohoto týdne. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noel Barrot prohlásil, že mír je na dosah, pokud ruský prezident Vladimir Putin upustí od svých ambicí podrobit si Ukrajinu.

Setkání se konalo souběžně se zasedáním ministrů obrany Evropské unie v Bruselu, jehož se zúčastnil i ukrajinský ministr obrany Denys Šmyhal. Zprávy z tohoto setkání naznačují, že evropští spojenci Ukrajiny se shodují v názoru, že žádná část ukrajinského území by neměla být předána Rusku jako cena za mír.

V rámci bloku také panuje značná obava z uzavření jakékoli dohody, která by poskytla „plošnou amnestii“ ruským představitelům obviněným ze zločinů spáchaných na Ukrajině.

Pokrok a výzvy v mírových snahách
Zelenskyj označil nedávná jednání mezi ukrajinskými a americkými vyjednavači za „velmi konstruktivní“, což představuje posun od dřívějších návrhů USA, které byly považovány za příliš příznivé pro Rusko. Američtí představitelé uznali pokrok, ale zdůrazňují, že je třeba ještě hodně práce, protože zůstávají nevyřešené složité otázky.

Pro Ukrajinu je pozitivním vývojem vedoucí role v jednáních, kterou hraje americký ministr zahraničí Marco Rubio, který je v rámci současné administrativy vnímán jako sympatizující s postojem Kyjeva.

Převládá však opatrnost. Analytici poukazují na to, že nepředvídatelná povaha mezinárodní diplomacie a absence formální ruské reakce na nejnovější návrh mírové dohody jsou důvodem k ostražitosti.

Putin nadále trvá na maximalistických požadavcích, včetně úplného stažení Ukrajiny ze čtyř regionů, které podle něj anektoval, a slibuje, že toho dosáhne i silou, bude-li to nutné.

Zatímco diplomatické kanály jsou plné aktivity, jasné varování Moskvy Paříži podtrhuje vysoké sázky, o které zde jde. Mezinárodní společenství nadále balancuje na tenké hranici mezi podporou obrany Ukrajiny a zabráněním nebezpečné přímé konfrontaci mezi velmocemi.

Výsledky těchto setkání v Paříži a Bruselu, stejně jako probíhající jednání, budou mít zásadní význam pro určení další fáze tohoto konfliktu.

Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.

Zdroj