Yankeeové běžte domů! Rusko, Írán a Turecko souhlasí s tím, že američtí vojáci musí opustit Sýrii

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, ruský prezident Vladimir Putin a íránský prezident Ebrahím Raísí jednali nedávno v Teheránu na 7. astanském summitu o míru v Sýrii a zdůraznili, že je třeba respektovat národní suverenitu a územní celistvost Sýrie.

Summity se konají od ledna 2017 a jsou pojmenovány podle hlavního města Kazachstánu, kde se konaly poprvé. Trojice vedoucích představitelů rozhodla, že příští setkání se uskuteční do konce roku v Moskvě.

V úterý pozdě večer přijel do Teheránu syrský ministr zahraničí Fajsal Mekdád, aby se seznámil s posledními rozhodnutími, která vzešla ze setkání prezidentů.

Společné závěry
Trojice diskutovala o mnoha důležitých otázkách týkajících se situace v Sýrii, která se dostala do patové situace. Světová média se Sýrií přestala zabývat od roku 2019, kdy utichla bojiště, ale politické řešení je stále v nedohlednu.

Turecko, Rusko a Írán se shodly na tom, že je třeba, aby americká okupační vojska opustila Sýrii, a na jednotném odporu vůči politice Bidenovy administrativy v Sýrii, včetně nutnosti zrušit americké sankce vůči Sýrii, které utlačují syrský lid.

„Máme určité neshody ohledně toho, co se děje na východním břehu Eufratu. Ale máme společný postoj, že americká vojska musí toto území opustit,“ řekl Putin a zároveň dodal: „Musí přestat okrádat syrský stát, syrský lid, nelegálně odtud vyvážet ropu.“

Trojice potvrdila, že konflikt v Sýrii „nemá vojenské řešení“, shodla se na potřebě vymýtit terorismus a postavila se proti jakýmkoli pokusům o rozdělení země.

Tři vedoucí představitelé rovněž společně odsoudili pokračující útoky Izraele na civilní cíle v Sýrii a shodli se na tom, že krizi v Sýrii lze vyřešit pouze mírovou cestou a samotnými Syřany.

Raisi uvedl: „Mezinárodní společenství nese odpovědnost za řešení krize vysídlených osob a syrských uprchlíků a my podpoříme jakoukoli iniciativu, která tak učiní.“

Postoj Turecka
Erdogan již nejméně dva měsíce vyhrožuje, že provede čtvrtou vojenskou invazi do severní Sýrie. Analytici se domnívali, že Írán a Rusko využijí summitu k tomu, aby Turecko přesvědčily, že nový útok na Spojenými státy sponzorované SDF v severovýchodním kurdském regionu by byl pro region destabilizující událostí. Zdá se, že Turecku se podařilo získat od Íránu a Ruska ujištění, že SDF nebudou pro Turecko představovat pohraniční teroristickou hrozbu.

USA, Rusko a Írán sdílely názor, že Turecko by nemělo zahájit nový vojenský útok v severní Sýrii.

Turecko a USA jsou členy NATO a byly spojenci. USA se však rozhodly spolupracovat se SDF, což je separatistická skupina v Sýrii vedená Kurdy, kteří vyznávají socialistickou politickou ideologii vycházející z komunistického rámce PKK, mezinárodně zakázané teroristické skupiny, která v Turecku za tři desetiletí zabila tisíce lidí.

Trojice se shodla na tom, že terorismus musí být vymýcen všude a že nemohou existovat „dobří teroristé“, které využívají USA, zatímco ostatní jsou považováni za „špatné teroristy“, jako jsou ISIS a Al-Káida.

Americký prezident Obama zahájil v roce 2011 útok USA a NATO na Sýrii za účelem „změny režimu“. Neuspěl. USA využily Muslimské bratrstvo na Blízkém východě a také globální pobočky Al-Káidy, které byly do severní Sýrie dopraveny ze své základny v jižním Turecku, kde CIA provozovala teroristickou centrálu, kterou nakonec v roce 2017 zrušil prezident Trump.

Erdogan je stoupencem Muslimského bratrstva a jeho strana AKP je spojena s touto mezinárodní teroristickou skupinou zakázanou v Egyptě, Rusku, Sýrii, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech.

Postoj USA
Bidenova administrativa od svého nástupu do funkce neprovedla žádné změny v politice USA v Sýrii. USA se neúčastní žádných syrských mírových jednání. Zkázu v Sýrii zahájil Obama, ale Biden nenabízí žádné řešení. Americké sankce zabránily zahájení jakékoli obnovy a syrský lid se potýká s hyperinflací, jejíž konec je v nedohlednu.

Rusko, Turecko a Írán souhlasily s tím, že sankce USA a EU by měly být zrušeny, a označily je za „odporující mezinárodnímu právu, mezinárodnímu humanitárnímu právu a Chartě OSN, mimo jiné včetně jakýchkoli diskriminačních opatření prostřednictvím výjimek pro určité regiony, které by mohly vést k rozpadu této země tím, že by napomáhaly separatistickým programům“.

Trump nařídil stažení amerických vojáků ze Sýrie, ale Pentagon trval na tom, aby zůstali na podporu SDF, které kradou ropu z hlavního ropného pole v Sýrii a prodávají ji na podporu své socialistické správy. Tato ropa je majetkem Sýrie, a protože jim je přístup k ropě odepřen, žije syrský lid s pouhými dvěma hodinami elektřiny denně.

Damašek považuje americké jednotky v Sýrii za vojenskou okupační sílu, která destabilizuje zemi a je v rozporu s Chartou OSN a mezinárodním právem.

Americké nálety na teroristy v Idlibu
Idlib je poslední oblastí v Sýrii, kterou ještě kontrolují teroristé. Haját Tahrír aš-Šám je radikální islámská teroristická skupina, která drží asi tři miliony osob jako lidská rukojmí. Turecko chrání teroristy a brání ruské a syrské armádě v útoku na Idlib, zatímco OSN a další humanitární skupiny zajišťují teroristům, jejich rodinám a civilistům potravu. USA se rovněž velmi hlasitě ozývají a obviňují syrskou a ruskou armádu z útoků na teroristy v Idlibu.

V rámci dvojí politiky USA v Idlibu USA pokračují v zabíjení vůdců ISIS v Idlibu, včetně prvního atentátu na chalífu ISIS Bagdádího, který nařídil Trump. Od té doby USA v Idlibu zabily dalších pět vůdců ISIS. USA vědí, že teroristé ovládající Idlib jsou spojenci ISIS, a přesto je politika USA chránit Idlib před vyčištěním od teroristů.

V roce 2015 bylo Rusko požádáno o vstup do Sýrie, protože pobočka Al-Káidy Džibhat al-Nusra hrozila vytvořením Islámského státu v Sýrii. Putin na summitu připomněl: „Zlomili jsme tam páteř mezinárodního terorismu“.

Diskuse o obilné krizi
Putin a Erdogan jednali o dodávkách obilí z Ruska a Ukrajiny na světové trhy. Putin poděkoval Erdoganovi za jeho úsilí „zprostředkovat Turecku platformu pro jednání o otázkách potravin a vývozu obilí přes Černé moře“. Putin vyzval USA, aby zrušily veškerá omezení vývozu obilí z Ruska a zlepšily tak situaci na světovém trhu s potravinami.

Erdogan vedl úsilí o zprostředkování dohody, která by umožnila tisícům tun obilí, které blokuje Rusko, opustit ukrajinské přístavy. Turecko má podle úmluvy z Montreux z roku 1936 odpovědnost za námořní dopravu vplouvající do Černého moře a navrhuje, aby Rusko umožnilo ukrajinským lodím s obilím opustit Oděsu po určených trasách.

Zdroj