Maďarský premiér Viktor Orbán ve čtvrtek na konferenci Conservative Political Action Conference (CPAC) v Texasu varoval, že Evropa potřebuje „silnou Ameriku se silným vůdcem“, pokud má mít naději na ukončení konfliktu na Ukrajině.
Současná strategie, kterou přijali „globalističtí vůdci“, slouží k prodlužování konfliktu, který může skončit pouze prostřednictvím rozhovorů mezi USA a Ruskem, dodal.
Orbán řekl, že je zvláštní, že vůdce malé evropské země byl pozván, aby přednášel světové velmoci. Poté, co vylíčil politické postoje Maďarska a taktiku, kterou používá k jejich prosazování, se nakonec dotkl konfliktu na Ukrajině.
„Ukrajina je náš soused. Jsme s ní plně solidární,“ řekl Orbán davu na CPAC a dodal, že ruská intervence zatím do Maďarska vyhnala téměř milion uprchlíků. To je téměř desetina všech obyvatel Maďarska, poznamenal.
„Podle mého názoru strategie globalistických vůdců eskaluje a prodlužuje válku a snižuje šanci na mír,“ uvedl. „Bez americko-ruských rozhovorů nebude na Ukrajině nikdy mír. Bude umírat a trpět stále více lidí a naše ekonomiky se dostanou na pokraj zhroucení.“
„My v sousedství Ukrajiny zoufale potřebujeme silné vůdce, kteří jsou schopni vyjednat mírovou dohodu… Potřebujeme silnou Ameriku se silným vůdcem.“
„Nemohu vám říkat, co máte dělat. Je to vaše suverénní rozhodnutí. Mohu vám však říci jednu věc: pouze silní vůdci jsou schopni uzavřít mír,“ řekl Orbán na CPAC.
Maďarský premiér je otevřeným kritikem politiky ekonomické války USA a EU proti Moskvě. Minulý měsíc prohlásil, že sankce nepomohly Ukrajině ani nezastavily ruská vojska a místo toho ochromily evropské ekonomiky. V rozhovoru pro maďarskou rozhlasovou stanici Orbán uvedl, že EU si „střelila do plic a lapá po dechu“ a dělá politiku založenou na chybných předpokladech, které je třeba naléhavě přehodnotit.
Vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell v reakci odsoudil Orbánovy výroky a prohlásil, že vedení Bruselu si nemyslí, že sankce byly chybou, ale že „jsme to museli udělat a budeme v tom pokračovat.“
USA opakovaně prohlásily, že jakékoli rozhodnutí o uzavření míru je zcela na ukrajinské vládě, a zároveň jí poskytly bezpodmínečnou podporu v podobě peněz a zbraní. Koncem března Kyjev téměř dosáhl dohody s Moskvou, ale odstoupil od ní poté, co britský premiér Boris Johnson podle ukrajinských médií informoval prezidenta Vladimira Zelenského, že Západ není ochoten uzavřít mír s Ruskem.
Rusko vyslalo 24. února na Ukrajinu vojáky s odvoláním na to, že Kyjev neplní minské dohody, které mají doněckému a luganskému regionu zajistit zvláštní status v rámci ukrajinského státu. Protokoly, jejichž zprostředkovateli byly Německo a Francie, byly poprvé podepsány v roce 2014. Bývalý ukrajinský prezident Pjotr Porošenko od té doby přiznal, že hlavním cílem Kyjeva bylo využít příměří k získání času a „vytvoření silných ozbrojených sil.“
V únoru 2022 Kreml uznal donbaské republiky za nezávislé státy a požadoval, aby se Ukrajina oficiálně prohlásila za neutrální zemi, která se nikdy nepřipojí k žádnému západnímu vojenskému bloku. Kyjev trvá na tom, že ruská ofenziva byla zcela nevyprovokovaná.
Dobrá rada nad zlato.
