Obyvatel Vladivostoku objevil během zapalování krbu v uhlí slisovanou kovovou ozubenou tyč. Neobvyklý nález odnesl vědcům. Po pečlivém prozkoumání předmětu dospěli k závěru, že tyč je stará 300 milionů let a byla vyrobena živým tvorem. Avšak nedokázali odpovědět na otázku, kdo mohl tuto hliníkovou ozubenou tyč vyrobit.
Objevení podivného artefaktu v uhlí není dnes ojedinělým případem. První podobný nález byl učiněn v roce 1851 v státě Massachusetts během odpalování v povrchovém dole. V uhlí nalezená váza ze stříbra a zinku byla datována Kambrickým obdobím, jež začalo před 500 miliony lety. V roce 1974 byla nalezena neidentifikovaná hliníková součástka v pískovém povrchovém dolu v Rumunsku. Předmět se podobal kladivu nebo opěrné noze kosmické lodě Apollo a nemohl být vyrobena člověkem, poněvadž pochází z Jurského období. Všechny tyto neobvyklé nálezy vzbuzují ve vědcích rozpaky, poněvadž podkopávají všemožné základní koncepce moderní vědy.
Nedávný nález ve Vladivostoku znovu donutil vědce k zamyšlení. Uhlí, v kterém byla podivná součástka objevena, se dostalo do Přímořského kraje RF z Černogorského okresu Chakaska. Věk uhlí byl odhadnut na 300 milionů let. Proto učinili vědci předpoklad, že kovový předmět je stejně starý.
Když geologové opatrně rozbili kousek uhlí, objevili lehkou a měkkou součástku o délce 7 cm ze slitiny hliníku (98%) a hořčíku. Na jednu stranu, je čistý hliník v přírodě vzácností, proto učinili vědci předpoklad, že jde o uměle vyrobený předmět. Na druhou stranu, dovolila neobvyklá slitina vysvětlit zachovalost nálezu. Čistý hliník se totiž pokrývá pevným povlakem oxidů, což brání korozi. V důsledku odolá slitina s takovým obsahem hliníku vysokému tlaku, extrémním teplotám a agresivnímu životnímu prostředí.
Díky prozkoumání meteoritů zjistila věda existenci mimozemského hliníku 26, který se rozpadává na hořčík 26. Přítomnost dvouprocentního hořčíku v slitině může svědčit právě o kosmickém původu předmětu. Avšak pro potvrzení této hypotézy je třeba vykonat řadu dodatečných výzkumů.
Poslední, co překvapilo vědce, byla podoba předmětu s dnešní ozubenou tyčí. Je těžké si představit, že příroda dokázala vytvořit předmět se šesti pravidelnými zuby a jejich stejnou roztečí. Navíc byla rozteč neobvykle široká v poměru k samotným zubům. Pravděpodobně byla tato tyč součástí složitého mechanismu. Dnes se podobné součástky používají v moderních mikroskopech a různých elektrických přístrojích. Vzniká také další otázka: jak mohl vyrobit podobnou věc člověk před tolika miliony lety?
