V rámci vzácného zahájení diplomatického dialogu po devíti měsících války na Ukrajině přijel v pondělí ředitel CIA William Burns do Turecka na jednání se svým ruským protějškem, jehož cílem je snížit jaderné napětí mezi oběma velmocemi.
Burns jedná v tureckém hlavním městě Ankaře se Sergejem Naryškinem, šéfem ruské zahraniční zpravodajské služby (SVR). Jedná se o nejvyšší osobní setkání mezi americkými a ruskými představiteli od 24. února, kdy prezident Putin nařídil invazi na Ukrajinu.
Kreml potvrdil, že se schůzka koná na žádost Washingtonu. „Taková jednání skutečně proběhla. Byla to iniciativa americké strany,“ citovala agentura TASS kremelského mluvčího Dmitrije Peskova.
Podle Al-Džazíry, která se odvolává na regionální zdroje, „Burns údajně Naryškina varoval před následky, které by Rusko čekaly v případě, že by na Ukrajině použilo jaderné zbraně.“
Oba šéfové zpravodajských služeb údajně nejednali o urovnání války na Ukrajině, ale zaměřili se na možnost výměny zajatců mezi USA a Ruskem a také na deeskalaci jaderného napětí.
Podle představitele Bílého domu pro národní bezpečnost, kterého citovala agentura Associated Press:
Úředník, který nebyl oprávněn veřejně komentovat situaci a hovořil pod podmínkou anonymity, uvedl, že Burns a šéf ruské špionážní agentury SVR Sergej Naryškin nebudou jednat o urovnání války na Ukrajině. Očekává se, že Burns nastolí případy hvězdy týmu Phoenix Mercury Brittney Grinerové a manažera bezpečnosti michiganské společnosti Paula Whelana, dvou Američanů zadržovaných v Rusku, na jejichž propuštění v rámci výměny vězňů Bidenova administrativa naléhá.
Washington a spojenci v NATO dlouhodobě obviňují prezidenta Putina z jaderných hrozeb, přičemž se odvolávají na „červené linie“ na Ukrajině – což Putin popírá a vysvětluje, že jeho slova byla vytržena z kontextu. Kreml opakovaně prohlásil, že jeho jaderná doktrína se nezměnila, a vysvětlil, že atomové zbraně použije pouze v případě přímého existenčního ohrožení ruského území a suverenity.
Mezitím na pondělním summitu G20 na Bali, kterého se Putin nezúčastnil, prezident Biden a čínský prezident Si Ťin-pching „potvrdili naše společné přesvědčení, že hrozba použití jaderných zbraní je naprosto nepřijatelná.“ Oba jednali o Ukrajině a nalezli společnou shodu v tom, že je třeba se vyvarovat stupňování jaderné rétoriky mezi velmocemi.
Skutečnou otázkou však zůstává: povede znovudobytí Chersonu Ukrajinou k nějakému vážnému pokusu o jednání? Kyjev tím jistě získá páku na bojišti, o kterou dlouho usiloval. Vlivné hlasy v Bidenově administrativě také začaly hovořit o snaze o mír, nicméně zatím převažují jestřábi, kteří tvrdí, že Ukrajina musí pokračovat ve svém vojenském rozmachu a že snaha o příměří by jen naznačovala slabost.
Jaderne mocnosti si vyrobily jaderné zbraně, kterých se samy bojí, dobře ví, že by zničily samy sebe. Jde jen o zastrašování, nikdy je nepoužijí. Vynalezeny jsou daleko účinnější zbraně, bez radioaktivity.