Rusko bije na poplach kvůli riziku přímého konfliktu s USA

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov ve středu prohlásil, že vyzbrojování Ukrajiny těžšími zbraněmi ze strany Washingtonu zvyšuje riziko přímé konfrontace mezi USA a Ruskem bez ohledu na americká prohlášení o zmírnění této možnosti.

Diplomat komentoval zprávu, že se USA rozhodly dodat Ukrajině raketomety HIMARS. Washington trvá na tom, že tento zbraňový systém neumožní ukrajinským silám zaútočit na Rusko, a tvrdí, že zabraňuje scénáři, v němž by Moskva považovala USA za stranu konfliktu.

„Neposkytujeme žádné zbraně, které by Ukrajincům umožnily zaútočit na Rusko zevnitř Ukrajiny, a prezident Joe Biden to řekl velmi jasně,“ prohlásila o dodávkách zástupkyně USA při OSN Linda Thomas-Greenfieldová. „Nehodláme se stát účastníkem války.“

Rjabkov s tímto odůvodněním nesouhlasil a uvedl, že USA činí konflikt ještě nebezpečnějším.

„Jakékoli dodávky zbraní, které pokračují a eskalují, zvyšují riziko takového vývoje,“ řekl Rjabkov novinářům s odkazem na možnost přímé konfrontace mezi Ruskem a USA.

Diplomat dodal, že USA po celá léta neudělaly nic, aby zabránily eskalaci napětí s Ruskem kvůli Ukrajině. Poukázal na to, že v poslední chvíli zablokovaly pokusy Moskvy vyjednat právně závaznou dohodu, která by řešila ruské obavy z rozšiřování NATO v Evropě. Poté, co v únoru vypukly otevřené válečné akce, „byly zbytky zdravého přístupu k situaci rozbity“, řekl.

Washington „zachovává svůj kurz, který jsme mnohokrát charakterizovali jako záměr vést válku do posledního Ukrajince, což odráží cíl způsobit – jak sami říkají – strategickou porážku Ruska. To je bezprecedentní. Je to nebezpečné,“ řekl Rjabkov.

Poslední zvýšení dodávek zbraní na Ukrajinu situaci zásadně nemění, pouze zvyšuje rizika, prohlásil.

Rusko zaútočilo na sousední stát koncem února poté, co Ukrajina neplnila podmínky minských dohod, které byly poprvé podepsány v roce 2014, a Moskva nakonec uznala donbaské republiky Doněck a Lugansk. Protokoly zprostředkované Německem a Francií měly separatistickým regionům poskytnout zvláštní status v rámci ukrajinského státu.

Kreml od té doby požaduje, aby se Ukrajina oficiálně prohlásila za neutrální zemi, která se nikdy nepřipojí k vojenskému bloku NATO vedenému USA. Kyjev trvá na tom, že ruská ofenzíva byla zcela nevyprovokovaná, a popřel tvrzení, že by plánoval znovudobytí obou republik silou.

Zdroj