Rozšíření zemí BRICS na obzoru

Stále více rozvíjejících se zemí uvažuje o vstupu do skupiny BRICS, která je považována za protiváhu Západu a skupiny G7 vedené USA. Zejména v dnešní době je to také jasný signál Washingtonu.

Skupina států BRICS, kterou tvoří Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika, stále těsněji spolupracuje na hospodářské a politické úrovni. Společně představují 3,26 miliardy lidí a hrubý domácí produkt ve výši 27,54 bilionu USD. Podle odhadů bude hospodářský výkon těchto pěti zemí do roku 2030 představovat 50 % celkové globální přidané hodnoty.

Vzhledem k tomu, že západní země „založené na pravidlech“ zažívají vážné hospodářské problémy, nezdá se tato prognóza ani tak přitažená za vlasy.

Na rozdíl od skupiny G7, představitelů kolektivního Západu vedeného USA, se skupina BRICS považuje za otevřenou organizaci, která nezasahuje do vnitřních záležitostí jiných zemí. Není proto divu, že členství v této skupině států vzbuzuje zájem i u různých národů.

Zdá se, že největší zájem mají zejména ty státy, které mají vlastní problémy a konflikty se Spojenými státy. Svůj záměr stát se součástí skupiny států oznámily například Argentina a Írán. A zájem o členství nedávno projevily i Indonésie a Spojené arabské emiráty.

Tím však výčet nekončí, neboť do BRICS plánují vstoupit také Saúdská Arábie, Egypt a Turecko, potvrdila ruskému listu Izvestija prezidentka Mezinárodního fóra BRICS Purnima Anandová a dodala, že diskuse a případné rozhodnutí o některých zemích se uskuteční na příštím summitu sdružení, který se bude konat v roce 2023, uvedla ruská tisková agentura TASS.

Tyto země by se mohly podílet na větším sdílení zdrojů a otevřít letecké, obchodní a finanční trasy „nové globální realitě.“

Země BRICS pracují na vytvoření nové společné rezervní měny, podobné zvláštním právům čerpání MMF. To by umožnilo hospodářskou spolupráci, aniž by se musely uchýlit k americkému dolaru nebo euru – a aniž by jim hrozilo, že jim západní finanční instituce zabaví finanční prostředky.

Významná západní banka ING mezitím nadnesla diskusi o koši měn BRICS a poznamenala, že „rostoucí zbrojení dolaru“ by mohlo vést k přechodu na zlato.

Bývalý ruský prezident, premiér a současný místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv se k rozšíření vyjádřil. „Nejlepší ochranou před zahnívajícím eurem bude přechod na nové platební prostředky v obchodě s našimi spolehlivými partnery, a to i prostřednictvím používání národních měn – ruského rublu, čínského jüanu, indické rupie atd.“, napsal na Telegramu. „Dolar, euro a libra šterlinků modernímu světu zjevně nestačí.“

Země BRICS se mezitím rozhodly pro platební systém, který by byl alternativou k systému SWIFT, jemuž dominují USA. Jako hlavní výhody byla zdůrazněna redundance pro případ, že by došlo k narušení systému SWIFT.

Čína zahájila vývoj vlastního platebního systému s názvem CIPS: Cross-Border Inter-Bank Payments System (CIPS), který poskytuje síť umožňující finančním institucím po celém světě odesílat a přijímat informace o finančních transakcích v bezpečném a standardizovaném systému. Indie má také svůj alternativní systém strukturovaných finančních zpráv (SFMS), stejně jako Rusko se svým systémem pro přenos finančních zpráv (SPFS).

S tím, jak se k BRICS a nepřímo souvisejícím organizacím, jako je Šanghajská organizace pro spolupráci (SOC), iniciativa Pásmo a cesta (BRI) apod. připojuje stále více zemí, je pro Spojené státy obtížnější uplatňovat ekonomický vliv a vyvíjet finanční tlak na státy, aby se podřídily jejich vůli.

Finanční válka vyhlášená zemím mimo dolarovou sféru ukázala mnoha zemím, jak zranitelné ve skutečnosti jsou v důsledku úzkého napojení na západní finanční systémy. Přílišná závislost na Číně může pro mnohé představovat také nebezpečí, ale jaké jiné možnosti zbývají?