Mnoho lidí dnes ví o Světovém ekonomickém fóru Klause Schwaba a jeho programu Young Global Leaders, z něhož vzešlo mnoho radikálních levicových vůdců zemí jako Kanada, Německo, Francie, Ukrajina a Nový Zéland.
Ale kdo je Klaus Schwab a kdo ho vybral, aby vedl globalistickou agendu v naší době? Asi vás nepřekvapí, že tři učitelé Klause Schwaba byli předními zastánci globalistické světové vlády a programu depopulace.
Mentor č. 1: Henry Kissinger
Henry Kissinger naverboval Klause Schwaba na Mezinárodním harvardském semináři, který financovala CIA. V této době se Kissinger zaměřoval na globální správu a depopulaci.
Ale právě v Radě pro zahraniční vztahy se Kissinger stal hlavním hráčem, a to díky válečným psychologickým operacím, do nichž byl zapojen rostoucí americký arzenál termonukleárních zbraní a napsání knihy o jaderných zbraních a zahraniční politice.
Mentor č. 2: John K Galbraith
John Kenneth Galbraith byl velmi vlivný ekonom, který pomohl Klausovi Schwabovi založit Světové ekonomické fórum.
Galbraith byl ekonomem na Harvardu, který v roce 1938 odcestoval do Německa, aby studoval pozemkovou politiku za nacionálněsocialistického nacistického režimu Adolfa Hitlera.
Odtud odešel rovnou pracovat do poradního výboru pro FDR New Deal.
Po skončení druhé světové války se jeho práce zaměřila na jaderné zbraně. Galbraith byl pověřen vyhodnocením ekonomických dopadů válečného bombardování. Vyslýchal nacistického válečného zločince Alberta Speera a byl vyslán do Hirošimy a Nagasaki, aby vyhodnotil škody způsobené útokem jadernými zbraněmi.
V roce 1968 se Galbraith připojil ke Kissingerově snaze o vytvoření jedné světové vlády a právě v této době Kissinger Galbraitha seznámil s Klausem Schwabem, který spolu s Hermanem Kahnem v roce 1967 navrhl rozvrátit demokracii vyškolením vybrané skupiny globálních vůdců, z níž se později stali Mladí globální lídři Světového ekonomického fóra.
Mentor č. 3: Herman Kahn
Kissinger i Galbraith se významně podíleli na náboženství jaderné odstrašující války, ale Herman Kahn byl, jak píše New Yorker, „těžká váha Megadeath intelektuálů“ a bývá označován jako „skutečný Dr. Strangelove.“
Kahn byl autorem oficiální vojenské politiky jaderného odstrašování a věřil, že kdyby všichni měli jaderné zbraně, svět by poznal mír.
Koncem 60. let Kahn prosazoval Evropskou unii a v roce 1970 se připojil ke Galbraithovi na evropském přednáškovém turné, aby podpořil nábor Klause Schwaba na první manažerské sympozium Evropské unie, dnes známé jako Světové ekonomické fórum.
Klaus Schwab přitom pomáhal spojit otcovu společnost vyrábějící jaderné zbraně se společností, kterou pak vedl k nelegální výrobě jaderných zbraní pro jihoafrickou vládu.
V roce 1972 vydal Římský klub knihu „Meze růstu“, která zasadila zárodek programu depopulace. A zatímco Kahn, Kissinger a Galbraith pomohli Schwabovi v začátcích, skutečnou mezinárodní podporu, v niž doufal, mu přineslo až představení myšlenek depopulace.
V roce 1972 pozval Schwab zakladatele Římského klubu, aby v roce 1973 přednesl hlavní projev. Jakkoli to bylo kontroverzní – dokonce i Herman Kahn byl proti -, Světové ekonomické fórum najednou upoutalo pozornost a podporu mocných elitářů po celém světě a rozrostlo se do dnešní podoby.
Článek naznačuje, že Schwabova postava superpadoucha je záměrnou marketingovou taktikou, která má získat pozornost těch, kteří touží po moci a bohatství, aby se ke Schwabovi připojili jako aktéři společnosti.
Autor se domnívá, že Světové ekonomické fórum dosahuje maximální úrovně expanze před svým nevyhnutelným kolapsem, protože lidé se nakonec budou bránit.
Ale to už vědí a zdá se, že jediné, co je skutečně zajímá, je světová vláda, depopulace a termonukleární válka.
