„Za Agendou 2030 se skrývá pokus o změnu civilizace, o nový světový řád, který změní víru jednotlivců,“ napsal biskup Manuel Sánchez Monge.
Nestává se často, aby biskup kritizoval „udržitelný rozvoj“ a jeho cíle, jak je v roce 2015 kodifikovala Organizace spojených národů ve svých nechvalně známých Cílech udržitelného rozvoje (SDGs). Biskup Manuel Sánchez Monge ze španělského Santanderu to však učinil v článku, který zveřejnil regionální deník El diario Montañés pod názvem „Agenda 2030 a nový světový řád.“
Sánchez Monge varuje, že cíle OSN jsou „pastí“, a zdůrazňuje jejich protikřesťanský charakter a relativismus, který může „modifikovat víru“ všech a všeho.
Kdo by si nepřál snížení chudoby nebo přístup k vodě pro všechny, ptal se biskup. Agenda OSN je založena na zdánlivé ctnosti cílů udržitelného rozvoje, které jsou však prezentovány „dvojznačným“ způsobem, řekl.
„Za Agendou 2030 se skrývá pokus o změnu civilizace, nový světový řád, který změní přesvědčení jednotlivců. Je to globalistický systém – který nemá nic společného s globalizací -, jehož cílem je nastolit nevolenou a nedemokratickou světovou vládu,“ napsal.
„Rodina a náboženství“ jsou považovány za problematické, stejně jako „odpovědnost manželů nebo obětavost v manželství“ a práva rodičů, kteří jsou hlavními vychovateli svých dětí.
Ať už se jedná o podporu potratů, antikoncepce nebo „rovnosti pohlaví“, sekularismu nebo etatismu, „je to stát, kdo určuje způsob života, a vytváří tak relativismus, který z tolerance činí morální hodnotu par excellence“ podle plánu OSN, uvedl Sánchez Monge.
Biskup dodal, že Agendu 2030 nelze dodržovat ani z pohodlnosti nebo proto, „abychom nebyli vyloučeni z veřejné debaty“: „Být nazýván křesťanem s sebou nese požadavky, kterým se nelze vyhnout,“ upozornil.
Biskupův závěr je však plný naděje. Tato naděje je ztělesněna v rodinách, které se obracejí zády k odmítání života, k odmítání křesťanských pravd, které cíle udržitelného rozvoje podporují. Obrací svůj pohled k velkým rodinám, těm, jejichž velkorysost je tak zřejmá, když je vidíte „na ulici“, a biskup Sánchez Monge věří, že mají „obrovskou sílu proměny.“
Níže uvádíme plný překlad biskupova článku:
Agenda 2030 a nový světový řád
Filosof Higinio Marín, profesor filosofické antropologie na Univerzitě Cardenala Herrery CEU, upozornil na skutečnou povahu agendy prosazované globalistickými elitami, která má výrazně etatistický a relativistický charakter.
Cíle udržitelného rozvoje („udržitelný“ je dnes kouzelné slovo, které se používá pro všechno) jsou z velké části chvályhodné a přijatelné pro všechny: ochrana přírody, vymýcení chudoby a hladu ve světě, voda dostupná všem atd. Všechny jsou formulovány jazykem, který je dostatečně mnohoznačný, aby umožnil nejrůznější výklady. Za Agendou 2030 se však skrývá pokus o změnu civilizace, o nový světový řád, který změní přesvědčení jednotlivců. Je to globalistický systém – který nemá s globalizací nic společného – zaměřený na vytvoření nevolené a nedemokratické světové vlády. Dokument obsahuje brilantní obecnosti, které mají v lidech vzbudit přesvědčení, že pokud bude veškerá moc předána OSN a Agendě 2030, bude vše v pořádku. Ale ne, Agenda 2030 je past.
Rodinu považuje za prostředí, které podporuje diskriminaci a nerovnost. V Agendě 2030 jsou rodina a náboženství prezentovány jako konfliktní prvky. Náboženství a rodina jsou problémy, nikoliv řešení. Například mít děti, manželská odpovědnost nebo obětavost v manželství nejsou součástí tohoto nového zdravého rozumu. Stejně tak [propagátoři cílů udržitelného rozvoje] neuznávají, že vzdělání patří rodičům.
Pak jsou tu otázky, které jsou z hlediska katolické nauky jednoznačně nepřijatelné. Vezměme si příklad sexuálního a reprodukčního zdraví. Podporují se potraty a masivní užívání antikoncepce. Je tu ještě jeden velmi závažný aspekt: takzvaná rovnost pohlaví. Agenda 2030 používá terminologii genderové ideologie a současné sekularistické a etatistické politické korektnosti. Jejím záměrem je nastolit nový světový řád, který vylučuje mnohé instituce, zejména ty s křesťanským základem. Způsob života určuje stát, čímž vzniká relativismus, který z tolerance činí morální hodnotu par excellence. Měli bychom být tolerantní také ke zlu? Jsou to cíle udržitelného rozvoje, které zabíjejí svobodu a vytvářejí relativismus. Předpokládají, že všechno si lze a musíme vybrat; dokonce i pohlaví je záležitostí pocitu.
Existují křesťanské instituce, které Agendu 2030 přijímají. Tvrdí, že tak činí, aby se vyhnuly vyloučení z veřejné debaty nebo aby se vyhnuly sebemarginalizaci. Chtějí získat pomoc, která by jim byla odepřena, kdyby ji nebraly v úvahu. Označení křesťan s sebou však nese požadavky, kterým se nelze vyhnout.
Naše dnešní společnosti jsou polarizovány tak, že se z nich nedá vrátit. Existují dvě verze Západu, které jsou stále antagonističtější. Dostáváme se do bodu, kdy různé světonázory mají tak málo společného, že sotva můžeme mluvit společným jazykem.
Pokud trochu pozvedneme oči, můžeme také vidět, že zažíváme probuzení. Dochází k obnově křesťanských rodin, jak můžeme vidět na některých místech ve Francii a Španělsku. Obraz manželského páru se třemi a více dětmi nabízí radostnou a láskyplnou vizi života. V tom spočívá obnova. Křesťanské manželství mladých lidí, kteří žijí ušlechtile, je nejpříměji viditelnou současnou formou křesťanské radosti ze života. Radost je společenským znamením vlastnictví něčeho dobrého. A ti rodiče, kteří vycházejí na ulici s větším počtem dětí, než by velel moderní zdravý rozum, mají nesmírnou proměňující sílu.
biskup Manuel Sánchez Monge
Prosím, lajkujte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
