Bývalý šéf NATO: Některé země NATO zvažují vyslání vojáků na Ukrajinu

Bývalý civilní šéf Severoatlantické aliance varuje, že některé východoevropské státy jsou připraveny vyslat své vojáky na Ukrajinu, pokud blok na nadcházejícím summitu nepřijme významné závazky vůči Kyjevu.

Anders Rasmussen, bývalý generální tajemník NATO a současný poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, cestuje po Evropě a Washingtonu, aby zjistil, jakou podporu by měl Kyjev na červencovém summitu ve Vilniusu očekávat. „Myslím, že Poláci by vážně uvažovali o tom, že by tam šli a sestavili koalici ochotných, pokud Ukrajina ve Vilniusu nic nezíská,“ prohlásil. „Neměli bychom podceňovat polské pocity, Poláci mají pocit, že západní Evropa příliš dlouho neposlouchala jejich varování před skutečnou ruskou mentalitou.“

Polsko a pobaltské státy mohou podle Rasmussena vyslat na Ukrajinu vojáky, pokud se alianci nepodaří přijmout dostatečně silný závazek vůči Kyjevu v Litvě. „Pokud se NATO nedokáže dohodnout na jasném postupu pro Ukrajinu, existuje jasná možnost, že některé země mohou jednat individuálně. Víme, že Polsko se velmi angažuje v poskytování konkrétní pomoci Ukrajině.“ Pokračoval: „Nevylučoval bych, že se Polsko v této souvislosti zapojí ještě silněji na národní úrovni a budou ho následovat pobaltské státy, možná včetně možnosti nasazení vojáků na místě.“

Členové Severoatlantické aliance již několik měsíců diskutují o tom, jak zlepšit status Ukrajiny na summitu ve Vilniusu. Východoevropští členové a Kyjev usilují o konkrétní cestu ke členství s časovým harmonogramem, kdy bude Ukrajině umožněno vstoupit do NATO. Některé západoevropské státy a Washington s tím nesouhlasí a raději se soustředí na válku s Ruskem.

Podskupina východoevropských zemí v rámci NATO nazvaná „Bukurešťská devítka“ vydala v úterý prohlášení, v němž požadovala, aby Ukrajina získala cestu ke členství. „Očekáváme, že ve Vilniusu povýšíme naše politické vztahy s Ukrajinou na novou úroveň a zahájíme novou politickou cestu, která povede ke členství Ukrajiny v NATO, jakmile to podmínky dovolí,“ uvádí se dále v prohlášení. „Na této cestě budeme Ukrajinu nadále podporovat.“

Francouzský prezident Emmanuel Macron minulý měsíc uvedl, že Paříž plné členství Kyjeva nepodpoří. Macron vyzval NATO, aby „vybudovalo něco mezi bezpečností poskytovanou Izraeli a plnohodnotným členstvím.“

Zdá se, že mezi členy Severoatlantické aliance panuje shoda ohledně vyzbrojování Ukrajiny v rámci významného víceletého závazku. „Amerika a naši spojenci pomáhají uspokojovat potřeby Ukrajiny na současném bojišti a zároveň rozvíjejí síly, které mohou odstrašovat a bránit proti agresi po mnoho let,“ uvedl ministr zahraničí Antony Blinken během pátečního projevu ve Finsku. „To znamená pomáhat budovat ukrajinskou armádu budoucnosti, a to za pomoci dlouhodobého financování.“

Anders Rasmussen jednal s ukrajinským vedením jménem NATO…

Yesterday, I was in Kyiv to present recommendations on security guarantees to President @ZelenskyyUa.

Ukraine is showing that with the necessary resources, it is more than a match for Russia on the battlefield.

Now Ukraine's allies must step up for the long-term. pic.twitter.com/96CEJy3DVT

— Anders Fogh Rasmussen (@AndersFoghR) September 14, 2022

Rasmussen prohlásil, že Macron začíná v této otázce ustupovat. „Po pomalém začátku se nyní tyto myšlenky začaly prosazovat,“ a to i ve Francii, uvedl. Rasmussen poznamenal, že někteří členové, například Německo, se domnívají, že poskytnutí Ukrajině cesty ke členství by mohlo Rusko vyprovokovat.

Bývalý generální tajemník NATO se však domnívá, že některé členské státy, které hrozí vysláním vojáků na Ukrajinu, budou tlačit Berlín a další státy k tomu, aby Kyjevu poskytly rychlou cestu ke členství v alianci.

Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.

Zdroj